Petr Eisner - ukázky z knihy

Březen

„Pane Hoffmanne, já jsem Erna Leitnerová,“ vyrážím za ním a všímám si pobaveného pohledu jeho ženy, „mohla bych vám ukázat nějaké svoje fotografie?“
„Slečno,“ směje se Hoffmann cestou do schodů, „mám plný dům fotografií, těžko mi ukážete něco, co by mě mohlo zajímat.“
Nevzdávám se a spěchám za ním až na mezanin.
„Víte, já…, myslím, že jsem dobrá!“ vrážím mu do ruky dvě fotky, když ho konečně doženu.
Hoffmann se zastaví.
„Co, co myslíte?“ ptám se udýchaně a sleduju jeho oči zabořené do fotografického papíru.

„No…,“ uchechtne se muž znovu a ohlédne se směrem dolů, kde zanechal za stolem svou ženu, „pojďme si promluvit do mé kanceláře, slečno.“

„Jistě!“ přikyvuju a ochotně cupitám po schodech nahoru.

„Takže,“ pleskne Hoffmann rukavicemi na stůl ve své pracovně, „teď mi řekněte, co byste dělala, kdyby chtěla ty fotografie vidět dole i moje žena?“

Po zádech mi stéká studený čůrek potu.

„Ukázala bych tyhle,“ usmívám se na něj a z kabelky vytahuju několik portrétních fotografií a momentek z přírody, „jsou taky dobré, co myslíte, pane Hoffmanne?“

Hoffmann se na ně ani nepodívá.

„Tyhle jsou rozhodně lepší, slečno…,“ pohlédne mi konečně do očí a pokládá na stůl fotky, které jsem mu dala na chodbě.

Jsou to mé akty.

Rok ohně, Březen

přehled ukázek